Červen 2013

japonské večery

30. června 2013 v 18:08 | Hana Blau
Před týdnem mi začaly prázdniny, s prázdninami je to jako s novým rokem, člověk si slibuje co všechno za ty tři měsíce udělá. Já mám seznam knih, které přetu. Mám seznam tras na které musím vyběhnout a touhu zdolávat vrcholky Jeseníků. Problém je že seznam knih se rozšiřuje, trasy zůstávají netknuty běžeckými botami a výlety do hor vyžadují společníka, jelikož jsem strašný strašpytel a jsem děsně paranoidní, takže potřebuju někoho racionálního, kdo mi řeklne, že to fakt není grizli.
Ale nevzdávám se.... :D

Každopádně za ten týden jsem se stihla podívat na tři kousky z japonské kinematografie:

Norské dřevo, natočeno na motivy stejnomené knihy ilustrující vztah dvou kamarádů/milenců. Nerada bych popisovala děj neboť řada lidí se jistě chystá na knihu a film se jí poměrně věrně drží. Film je natočen v pomalém tempu bez divokých zvratů, kamera si hraje s jemnými tóny přírody a vše působí až moc přirozeně, ale člověk se nudit nezačne, což nemohu říci o další perle jíž je Achilles a želva, tento snímek si pohrává s otázkou toho co je umění a životním údělu umělce, který musí být inovativní, aktuální, ale musí mít v díle svůj podpis/otisk, čímž se odliší od ostatních a čím dodá svému dílku potřebný punc. Být umělcem je těžké a frustrující. Achilles a želva líčí osud chlapce, který maluje kuřata a od nich se postupně promaluje přes řadu uměleckých stylů až k sešlápnuté plechovce coca-coly, kdy je již ve věku důchodovém a stále nepochopen. Ten chlapec posléze mladík, muž a stařec obětuje malování vše, opravdu vše, přihlašuje se do školy umění, obětuje štěstí své rodiny, obětuje vztah s dcerou....je to cesta amerického snu, která vám slibuje, že pokud se budete dost snažit, pokud budete pracovití, tak dosáhnete všeho po čem toužíte, ale je to opravdu tak?? Místy jsem se nudila, ale stojí to za to :). A posledním z trojice jsou barevné Kamikaze girls, které jsou dětsky odhodlané žít podle sebe, mají svou životní filosofii a okolní realitu si skreslují tak aby v ní bylo možné přežít, je to ulítlé, trochu klišé, ale povzbudí a člověk si říká, že je možné opravdu vše pokud si uspořádá život tak jak skutečně chce, není to o dosažení cíle, ale o možnosti žít podle svých podmínek pokud tím neubližujete druhým.

osmi sté narozeniny

26. června 2013 v 10:53 | Hana Blau
Víkendové dny jsem strávila na našem roztomilém náměstíčku, naše krásné roztomilé malé městečko Bruntál slavilo osmi sté narozeniny. Pan starosta měl milý proslov a čepýřil se vzhledem k pověstem, které Bruntál doprovázejí, není se čemu divit, nic lichotivého to není a já si často připadám jako atrakce, když lidem sdělím, že mé rodné městečko je právě Bruntál. Lidem to přijde fantaskní a jeden chlapec se mi dokonce svěřil, že jeho kamarád, co se rozhodl vydat se do Bruntálu za prací to tady rozdýchával několik měsíců a já doposud nenašla přívětivěšího místa :D.
Každopádně osmisté kulaté narozeniny byly oslaveny střelbou z děla a spoustou alkoholu a jídla. Díky osmistým narozeninám jsem zjistila, že pivo ve velkém množství zajezené houskou s masem vás uchrání ranní kocoviny. Zjistila jsem, že pivo léčí z nachlazení. Zjistila jsem že desítka se nedá pít a že lze vypít během hodiny čtyry piva.
Díky osmi stým narozeninám Bruntálu jsem zjistila, že skupina Kryštof má hezkýho bubeníka a že nemám lozit na "jejich" koncerty, když neznám jejich písničky, protože všichni okolo je znají a zpívají a vzhledem k tomu, že hrají právě ten styl hudby, kdy to bez znalostí textu je otrava, tak se tam pak docela nudíte.


kde jsou ty časy, kdy se mohlo kouřit i na úřadech??

21. června 2013 v 22:55 | Hana Blau
Diskutovala jsem s kamarádkou na téma sex, drogy a rocken roll. Diskutuji s kamarádem na téma kouření v hospodách ano/ne. Vzhledem k tomu, že jsem teď ve stavu bouření se proti společnosti, avšak trochu chytřejí a definitivněji, než tomu bylo v sladkých letech puberty, tak vám odkývu všechno co pohorší aspoň jednoho moralistu a bojovníka za dlouhý zdravý život.
Drogy jsou špatné, ničí zdraví a závislost, která se na nich tvoří nepříznivě ovlivňuje vaše vztahy s okolím až se nakonec zřejmě setkáváte jen s dalšími feťáky. Kouření je špatné a sobecké, ničíte plíce svému okolí. Alkohol je špatný otupuje mysl a lidé pod jeho vlivem zvracejí po chodnících a vy na tom druhý den uklouznete a spadnete do něčí páteční večeře. Marihuana je špatná, protože vede k tvrdším drogám....to jsou argumenty, kterými nás zasypali již na základní škole, ale teď často vidím a slyším nový argument proč si nezahulit, nezachlastat....ONI SE BEZ TOHO NEUMÍ BAVIT! Je to dobrý argument a kdyby mě jím někdo dostatečně dlouho ubíjel, tak mu podepíšu petici za zavření všech kouřících osob na území ČR.
Ta kouzelná větička v sobě skrývá něco pohoršujícího, říká vám, že jste méněcenní, protože aby jste se mohli bavit potřebujete k tomu pomoc, potřebujete berličku k tomu, aby jste se smáli, i když je smích jednou z nejpřirozenějších věcí. Říká vám, že se bez toho neumíte uvolnit, tudíž nezapadáte do klasického rámce dnešní uvědomělé přesto uvolněné společnosti.
Nejsem schopná tomuto argumentu čelit ačkoli cítím, že není až tak přesvědčivý a možná se mi zdá i hloupý. Já jsem schopná (každý je) se bavit bez alkoholu, cigaret i marihuany, ALE když si dám dvě piva je to lepší, rozmotá to jazyk a myšlenky proudí. Po cigaretě se mi příjemně zamotá hlava a já můžu pět minut snít o tom, že jsem Amélie z Montmartru. Marihuana udělá i z pohřbu komedii. Na druhou stranu, když si dám ty piva čtyři je mi zle a poslední na co myslím je zábava, když vykouřím dvacet cigaret, tak zvracím a minimálně půl roku je nechci vidět a z marihuany se vzpamatovávám podobně dlouho, takže bavit se není zrovna jednoduché ani s onou berličou.

P.S: Jendou jsem šla domů ze školy a na zemi před domem ležel pán a marně se nažil vstát, u něj stála nějaká paní o berlích a snažila se mu pomoct, jak jen to šlo. Myslela jsem že omdlel, zakopl,...kdbych věděla, že je na šrot, tak pokračuju v cestě. Nevěděla jsem to a tak jsem mu šla pomoct vstát. V tu chvíli jsem pochopila, že pán přestřelil, ale teď, neodejdu. Pána jsem úspěšně dostala na nohy. On se trochu vzpamatoval a začla mi vykládat o svém synovi, který zrovna udělal státnice na nějaké americké univerzitě a on to jako správný otec musel náležitě oslavit....ano byly tři nebo čtyři odpoloedne, ale copak je správné, aby hodiny určovali čas kdy se můžeme napít??

P.P.S: Třeba vám občas právě pár piv napomůže k cestě k sobě.