umění churavět

21. září 2013 v 8:53 | Hana Blau


Vzpomínáte si na chřipky, anginy, neštovice,.... které jste prožívali v dětství. Ty dny, kdy jste se váleli v posteli nebo na gauči zakrytí peřinami s horkým šáklem čaje a dobrodružnou knihou?
Byly to dny pohody, všichni kolem vás skákali, alespoň první dva tři dny, než jste začali vypadat zdravěji. Pokud jste měli štěstí jako já a vaši rodiče vám důvěřovali (nebo jim nic jiného nezbývalo), tak jste si užívali i různých zábavných her, které lze provádět jen v případě, že jste sami doma. Já jsem hrávala "squash", sundala jsem všechny obrázky ze zdi a pinkala si. Užívala jsem si, že mám televizi sama pro sebe a tak jsme koukala na McLaudovy dcery, Bojíte se tmy, Věřte Nevěřte a na ty výchovné pořady na ČT2, jednou jsem se koukala na dokument o Blair Witch a dodnes mě jímá hrůza.
A nakonec jsme si užívala ty pocity nemocnosti: malátnost z teplot, haldu při angíně, prášků. Skleněné oči mi připadaly romantické stejně jako mrtvolná bledost, připadla jsem si jako Šípková Růženka, dodnes má oblíbená princezna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lila lila | Web | 21. září 2013 v 13:26 | Reagovat

Sqash mě pobavil. Já tajně koukala na horrory a pak sem ležela pod peřinou a modlila se aby se někdo vrátil a zachránil mě. Pak sem se otrakala a horrory mě děsit přestali a začala jsem psát věci do školy. Moje nejoblíbenější pohádka je kráska a zvíře.

2 Hana Blau Hana Blau | Web | 22. září 2013 v 10:37 | Reagovat

[1]: Připomněla jsi mi sestřenku, ta koukala na horor sice jen jednou, ale pak volala rodičům a ti museli přijet domů, byla děsně hysterická :D.
Krásku a zvíře mám taky ráda, ještě mám moc ráda Lociku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama